Ve středu zemřel bývalý ředitel světoznámého newyorského Guggenheimova muzea Thomas Maria Messer. Bylo mu 93 let. Rodák z Bratislavy v meziválečném období vyrůstal v Praze. List The New York Times v nekrologu označil Messera za jednu z nejuznávanějších osobností amerického moderního výstavnictví. Československý rodák povýšil muzeum Solomona Guggenheima mezi nejvýznamnější kulturní instituce v USA, rozšířil jeho sbírky a změnil je v globální instituci.

V maďarském městě Martfü byla 1. května odhalena socha Jana Antonína Bati. Maďaři si tak připomněli podnikatele, který zde v r. 1940 postavil továrnu na boty. Z malé vesnice se tak stalo prosperující město.

1. února 2013 vznikla na facebookových stránkách nová skupina s názvem Česko – Slovenský klub v Hurghadě. Zda se jedná čistě o online fórum, anebo o klasický krajanský spolek, který kromě diskuzní platformy nabízí i další aktivity, jsme se zeptali zakladatelky Aleny Belal:

Stoletý život už stojí zato, aby se o něm hovořilo. Zastavme se tedy ve Winnipegu, kde první záznam o sdružování a organizování Čechů a Slováků v Manitobě pochází již z roku 1907. Tehdy bylo vytvořeno první hudební těleso, které velice rychle nabylo popularity na krajanských besedách. Roku 1913 se 70 krajanů rozhodlo vytvořit krajanskou organizaci. 54 z nich se stalo zakládajícími členy Česko-Slovanské Podporující Jednoty, o které je nyní řeč s Joem Dobrovolným, jejím předsedou, držitelem čestné Masarykovy ceny, udělované ČSSK v Kanadě.

Na tomto místě zveřejňujeme seznam krajanských akcí, o nichž jsme se dozvěděli na internetu nebo přímo od krajanů. Pokud chcete zprostředkovat informaci o některé z vašich akcí, pošlete ji prosím na info@krajane.net nebo zanechejte vzkaz na našem facebooku.

Prvomájových oslav ve Zlíně, které navazují na baťovské oslavy práce, se ve vile Tomáše Bati zúčastní také zástupkyně jeho rodiny. Přijede manželka Tomáše Bati juniora, paní Sonja Baťová a dcera Rosemarie. Uvedl to ředitel Nadace Tomáše Bati Pavel Velev. Oslavy se budou konat také na zlínském náměstí Míru.

16. května se dvaaosmdesáti let dožívá krasobruslařka světového jména Ája Vrzáňová. Dvojnásobná mistryně světa, mistryně Evropy z r. 1950 i čtyřnásobná mistryně Československa si ale poct od totalitního režimu příliš neužila. Poté, co v roce 1950 požádala v Londýně o politický azyl a pak emigrovala do Spojených států, se ji naopak komunisté snažili co nejvíc očernit. Od sametové revoluce se ale do Česka pravidelně vrací. Je i prezidentkou Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů, který každé dva roky v Praze pořádá setkání krajanů z celého světa.

Na pultech knihkupectví se v těchto dnech znovu objevila kniha Karla Hvížďaly České rozhovory ve světě. Jde o soubor písemných interview, která Hvížďala na konci 70. a zejména v 80. letech minulého století vedl s českými exilovými spisovateli v Evropě i ve Spojených státech. Jsou mezi nimi například Arnošt Lustig, Josef Škvorecký, Karel Kryl, Viktor Fischl, Vladimír Škutina a mnozí další. Kniha, kterou vydala Mladá fronta, je doplněna o řadu nových údajů v biografii jednotlivých autorů. Karel Hvížďala Radiu Praha k reedici Českých rozhovorů ve světě poskytl rozhovor:

Jedna ze škol na Praze 6 se dosud jmenovala Základní škola Interbridágy. Od 9. května t.r. ale nese jméno jednoho z nejznámějších Čechoameričanů, legendárního starosty Chicaga Antonína Čermáka. Slavnostního přejmenování školy se kromě zástupců městské části zúčastnil i velvyslanec Spojených států v Praze Norman Eisen a Čermákův vnuk Anton Cermak Kerner z USA.

1. května tohoto roku ve svých jednasedmdesáti letech zemřel v Jindřichově Hradci jeden z nejvýznamnějších českých exilových básníků Antonín Brousek. K jeho tvůrčí generaci patřili například Petr Kabeš, Pavel Šrut, Ivan Wernisch nebo Petr Král. Autor veršů, překladatel a literární kritik se rozhodl pro exil po srpnové okupaci. Žil v Německu, tam také vydával své knihy, přednášel a recenzemi přispíval do hlavních německých periodik. Spolupracoval ale i s dalšími exilovými autory, například s Josefem Škvoreckým a jeho 68 Publischers. V r. 2003 se vrátil do Čech.

O pátrání novinářky Judity Matyášové po osudech židovských dětí z Československa, které se za druhé světové války podařilo zachránit před smrtí v plynových komorách, jsme v našem vysílání už informovali. Desítky dětí z Čech a Moravy přežily holocaust díky tomu, že se mohly skrývat v hostitelských rodinách v Dánsku. Po jeho okupaci je přijalo Švédsko. Pátrání ale nekončí, Judita se v posledním roce po jejich stopách vypravila například do Izraele a do skandinávských zemí. Byla hostem ve studiu Radia Praha:

Americký prezident Barack Obama s manželkou Michelle uctili ve čtvrtek památku obětí z texaského města West, kde minulý týden při výbuchu provozu na hnojiva zahynulo 14 lidí. Už dříve přislíbil městu pomoc z federálních zdrojů. Také česká vláda již schválila pomoc ve výši čtyř milionů korun na opravu sokolovny ve Westu.